Agility

     Agilitkám se věnuji od září 2007. Dozvěděla jsem se o nich na výstavě Voříšek. Bohužel jsem neměla pejska se kterým bych na ně chodila. Přistěhovala se k nám však nová sousedka, která měla dva jorkšírky ( pejska a fenečku). Fenečka - Megí měla dva roky a sousedka svolila, že s ní můžu začít chodit na agility. Začínali jsme na Stanici mladých přírodovědců pod vedením Nikol Schovancové, později jsme přešli na cvičák do parku Boženy Němcové, kde nás cvičila Lenka Hajduková. Teď s megí běhám za závodníky a je velmi šikovná. Sice nám pořád dělá problém slalom,ale my se nevzdáváme. Náše nejlepší umístění bylo 2. místo na srazu borderek v Horní Suché a 2. místo na klubovkách v Karviné, to jsme dostali i pohár. V srpnu jsme  byli na prvních oficiálních závodech. Máme dvě zkoušky A1 na Velmi dobře a dobře. Ten den hodně pršelo, taže se divím, že se megí vůbec chtělo běhat :-D Měli jsme takovou menší pauzu, když měla Megí štěňátka. Narodily se jí čtyři krásná štěňátka a jedno z nich byl můj Tobi. Zamilovala jsem si ho hned od prvního dne. S Tobim jsem začala cvičit agility hned od mala a je to znát. Jde mu to mnohem líp. Všechno hned pochopí. A je mnohem  rychlejší než Megí, takový malý čertík. Agility ho stráááášně baví a vždy si je užívá. V srpnu jsme se zúčastnili agility táboru a Tobi si ho pořááádně užil. Od ledna 2011 oficiálně závodíme.